Praha, 6. srpna 2021 – Piráti a Starostové na dnešní mimořádné schůzi prosadili návrh na zrušení kojeneckých ústavů a jejich transformaci na podpůrné a preventivní služby, které umožní lepší podporu biologickým rodinám a odlehčí rodinám dětí s postižením. Podle poslankyně Pirátů Olgy Richterové, autorky schváleného pozměňovacího návrhu, který znamená zásadní zlepšení postavení ohrožených dětí i jejich rodin a důstojný začátek života nejmenších dětí. Ty nebudou v nejcitlivějším období svého života odkázány na ústavní péči, kde se pracovníci i při veškeré snaze střídají na směny a není možné vybudovat si stálou vazbu k jedné pečující osobě.

<blockquote>
 „Několikaleté legislativní úsilí je u konce. Kojence a batolata do tří let už nebude možné umístit do ústavů. Zařadíme se mezi civilizované evropské země a výrazně zlepšíme osudy nejmenších dětí, které potřebují cit a rodinnou péči v nejranějším období života. Děkuji všem, kteří se na legislativě podíleli, tedy neziskovému sektoru i odborníkům, ale také všem poslancům, kteří pro návrhy zvedli ruku, včetně těch vládních,“ ocenila Olga Richterová spolupráci při přípravě klíčové sociální legislativy.
</blockquote>

Návrh zohledňuje potřebu ústavní péče u dětí s nejtěžším postižením, tam výjimka umožňuje ideálně v menším zařízení péči poskytovat. Stejně tak spolu mohou zůstat sourozenci, bez ohledu na věk. Zákon nyní míří do Senátu, jehož nejbližší schůze je v druhé půli srpna. V případě, že jej schválí v navržené podobě, bude úprava čekat na podpis prezidenta.

Praha, 6. srpna 2021 – Piráti a Starostové na dnešní mimořádné schůzi prosadili návrh na zrušení kojeneckých ústavů a jejich transformaci na podpůrné a preventivní služby, které umožní lepší podporu biologickým rodinám a odlehčí rodinám dětí s postižením. Podle poslankyně Pirátů Olgy Richterové, autorky schváleného pozměňovacího návrhu, který znamená zásadní zlepšení postavení ohrožených dětí i jejich rodin a důstojný začátek života nejmenších dětí. Ty nebudou v nejcitlivějším období svého života odkázány na ústavní péči, kde se pracovníci i při veškeré snaze střídají na směny a není možné vybudovat si stálou vazbu k jedné pečující osobě.
„Několikaleté legislativní úsilí je u konce. Kojence a batolata do tří let už nebude možné umístit do ústavů. Zařadíme se mezi civilizované evropské země a výrazně zlepšíme osudy nejmenších dětí, které potřebují cit a rodinnou péči v nejranějším období života. Děkuji všem, kteří se na legislativě podíleli, tedy neziskovému sektoru i odborníkům, ale také všem poslancům, kteří pro návrhy zvedli ruku, včetně těch vládních,“ ocenila Olga Richterová spolupráci při přípravě klíčové sociální legislativy.
Návrh zohledňuje potřebu ústavní péče u dětí s nejtěžším postižením, tam výjimka umožňuje ideálně v menším zařízení péči poskytovat. Stejně tak spolu mohou zůstat sourozenci, bez ohledu na věk. Zákon nyní míří do Senátu, jehož nejbližší schůze je v druhé půli srpna. V případě, že jej schválí v navržené podobě, bude úprava čekat na podpis prezidenta.

Praha, 6. srpna 2021 – Piráti a Starostové na dnešní mimořádné schůzi prosadili návrh na zrušení kojeneckých ústavů a jejich transformaci na podpůrné a preventivní služby, které umožní lepší podporu biologickým rodinám a odlehčí rodinám dětí s postižením. Podle poslankyně Pirátů Olgy Richterové, autorky schváleného pozměňovacího návrhu, který znamená zásadní zlepšení postavení ohrožených dětí i jejich rodin a důstojný začátek života nejmenších dětí. Ty nebudou v nejcitlivějším období svého života odkázány na ústavní péči, kde se pracovníci i při veškeré snaze střídají na směny a není možné vybudovat si stálou vazbu k jedné pečující osobě.

Piráti prosadili konec kojeneckých ústavů, nejmenší děti budou vyrůstat v rodinném zázemí

Praha, 6. srpna 2021 – Premiér Andrej Babiš podle Pirátů rozehrál mediální hru v souvislosti s obsazením uvolněné pozice ředitele BIS. Vzhledem k tomu, že je za jmenování této pozice odpovědná vláda v čele s premiérem, nebude mít projednání bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny bez konkrétního navrženého jména kandidáta věcné opodstatnění. Piráti se obávají mezinárodního podrývání důvěryhodnosti ČR, které může vyvolat nejmenování ředitele služby poté, co BIS svou kvalitní prací odkryla pozadí kauzy Vrbětice a dlouhodobé negativní působení Ruské federace a Čínské lidové republiky na našem území.

<blockquote>
 „Premiér Andrej Babiše rozehrál další tragikomickou hru, díky které se zbavuje odpovědnosti role premiéra České republiky. Je zjevné, že současné kroky premiéra pouze oddalují odpovědnost za jeho rozhodnutí ohledně nového vedení BIS. Není podstatné, jestli tak činí pod tlakem pana prezidenta, nebo si vytváří další nástroj pro vyjednávání po podzimních volbách. Postup, který pan premiér zvolil svědčí o absolutním amaterismu, jehož dopadem je snížení důvěry v Českou republiku jako spolehlivého partnera NATO,” uvádí senátor Lukáš Wagenknecht.
</blockquote>

Ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny, kterému přísluší věci bezpečnosti. Premiér si tedy musí být vědom toho, že o novém řediteli musí rozhodnout vláda, které předsedá, uvádějí Piráti.

<blockquote>
 „Přehazování odpovědnosti na bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny nebo oddalování jmenování nového ředitele je tak pouze další mediální hrou premiéra, kterou mate veřejnost a může závažně destabilizovat naši bezpečnostní službu,“ místopředseda výboru pro bezpečnost Lukáš Kolařík.
</blockquote>

Praha, 6. srpna 2021 – Premiér Andrej Babiš podle Pirátů rozehrál mediální hru v souvislosti s obsazením uvolněné pozice ředitele BIS. Vzhledem k tomu, že je za jmenování této pozice odpovědná vláda v čele s premiérem, nebude mít projednání bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny bez konkrétního navrženého jména kandidáta věcné opodstatnění. Piráti se obávají mezinárodního podrývání důvěryhodnosti ČR, které může vyvolat nejmenování ředitele služby poté, co BIS svou kvalitní prací odkryla pozadí kauzy Vrbětice a dlouhodobé negativní působení Ruské federace a Čínské lidové republiky na našem území.
„Premiér Andrej Babiše rozehrál další tragikomickou hru, díky které se zbavuje odpovědnosti role premiéra České republiky. Je zjevné, že současné kroky premiéra pouze oddalují odpovědnost za jeho rozhodnutí ohledně nového vedení BIS. Není podstatné, jestli tak činí pod tlakem pana prezidenta, nebo si vytváří další nástroj pro vyjednávání po podzimních volbách. Postup, který pan premiér zvolil svědčí o absolutním amaterismu, jehož dopadem je snížení důvěry v Českou republiku jako spolehlivého partnera NATO,” uvádí senátor Lukáš Wagenknecht.
Ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny, kterému přísluší věci bezpečnosti. Premiér si tedy musí být vědom toho, že o novém řediteli musí rozhodnout vláda, které předsedá, uvádějí Piráti.
„Přehazování odpovědnosti na bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny nebo oddalování jmenování nového ředitele je tak pouze další mediální hrou premiéra, kterou mate veřejnost a může závažně destabilizovat naši bezpečnostní službu,“ místopředseda výboru pro bezpečnost Lukáš Kolařík.

Praha, 6. srpna 2021 – Premiér Andrej Babiš podle Pirátů rozehrál mediální hru v souvislosti s obsazením uvolněné pozice ředitele BIS. Vzhledem k tomu, že je za jmenování této pozice odpovědná vláda v čele s premiérem, nebude mít projednání bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny bez konkrétního navrženého jména kandidáta věcné opodstatnění. Piráti se obávají mezinárodního podrývání důvěryhodnosti ČR, které může vyvolat nejmenování ředitele služby poté, co BIS svou kvalitní prací odkryla pozadí kauzy Vrbětice a dlouhodobé negativní působení Ruské federace a Čínské lidové republiky na našem území.

Chaos premiéra při jmenování nového ředitele BIS podrývá mezinárodní důvěryhodnost Česka

Praha, 5. srpna 2021 – Poslanecká sněmovna bude v pátek na mimořádné schůzi k novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí jednat o návrhu Olgy Richterové a dalších poslanců na zavedení věkového limitu pro umísťování nejmenších dětí do ústavní péče. Po této úpravě volají psychologové a další odborníci posledních 20 let. Podporu úpravě vyjadřuje ombudsman, Vládní výbor pro práva dítěte i Evropský výbor pro sociální práva. ČR je přitom jednou z posledních zemí v Evropě, která ještě umožňuje pobyt kojenců a batolat v ústavech. Ačkoliv v ČR nejmenších dětí v ústavech výrazně ubývá, stále zůstávají náklady kolem sedmdesáti tisíc Kč na lůžko měsíčně. Tyto finance je přitom účelnější věnovat na preventivní práci s rodinami, aby děti do ústavů vůbec nemusely, případně na zajištění kvalifikované a specializované péče o děti, které ze zdravotních důvodů potřebují nepřetržitou péči (děti se třetím a čtvrtým stupněm zdravotního postižení), a na lepší ohodnocení pěstounské péče.

<blockquote>
 „Náš pozměňovací návrh je šancí, na jakou čekali odborníci, a hlavně děti od r. 2013, kdy začala a pak zase bohužel skončila reforma péče o ohrožené rodiny a děti v ČR. Předložený návrh je konzultovaný s odborníky, a je propracovaný – obsahuje nutné výjimky pro skupiny sourozenců a děti s těžkým postižením. Když jsem pro něj získávala podporu, stále jsem slyšela, že nemá šanci na schválení a že je to zbytečná práce. Tak dlouho se o tom mluví a nikdy se to nezměnilo. Je to přitom nepochopitelné – nesetkala jsem se s nikým, kdo by si myslel, že pobyt v ústavu malým dětem prospívá. Je odborně prokázáno, že každý den bez přítomnosti milující osoby, k níž si dítě vytváří citovou vazbu, děti bohužel, navzdory snaze pracovníků v ústavech, poškozuje. Jak je tedy možné, že to naše společnost stále akceptuje,“ uvedla poslankyně Olga Richterová.
</blockquote>

<blockquote>
 „Je nesporné, jak významný vliv má prostředí na malé dítě a jeho vývoj. V ústavech dětem chybí možnost vybudovat si k někomu blízký citový vztah a nedokáží jim zajistit rodinné prostředí. Přitom právě v prvních letech života potřebují být děti milovány, mít dostatečnou pozornost a pocit bezpečí. Je proto na čase, aby se naše země vydala cestou většiny evropských zemí a přestala tolerovat praxi umisťování nejmenších dětí do kojeneckých ústavů,” upozornil předseda STAN Vít Rakušan.
</blockquote>

Výhrady odpůrců zavedení věkového limitu přitom byly mnohokrát vyvráceny – nastavené přechodné období umožní najít dostatek přechodných i dlouhodobých pěstounů. Ostatně v některých krajích už zákon předběhli a malé děti vůbec v ústavech nemají, jak ukazuje poslední <a href="http://www.pravonadetstvi.cz/files/files/dd3_2021_ver02.pdf">zpráva MPSV o dětských domovech pro děti do tří let</a>. V současné době je v ČR v kojeneckých ústavech pouze 228 dětí do tří let, z toho 33 dětí mladších jednoho roku. Většina dětí z KÚ se přitom vrátí zpět do své původní rodiny.

Návrh k novele Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který bude v pátek projednávat Sněmovna ve třetím čtení, doprovázejí další pozměňovací návrhy. Tyto návrhy směřují především k posílení pěstounské péče pro děti, které nemohou žít ve vlastní rodině, nebo k zajištění mladých dospělých, kteří opouštějí náhradní péči.

Praha, 5. srpna 2021 – Poslanecká sněmovna bude v pátek na mimořádné schůzi k novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí jednat o návrhu Olgy Richterové a dalších poslanců na zavedení věkového limitu pro umísťování nejmenších dětí do ústavní péče. Po této úpravě volají psychologové a další odborníci posledních 20 let. Podporu úpravě vyjadřuje ombudsman, Vládní výbor pro práva dítěte i Evropský výbor pro sociální práva. ČR je přitom jednou z posledních zemí v Evropě, která ještě umožňuje pobyt kojenců a batolat v ústavech. Ačkoliv v ČR nejmenších dětí v ústavech výrazně ubývá, stále zůstávají náklady kolem sedmdesáti tisíc Kč na lůžko měsíčně. Tyto finance je přitom účelnější věnovat na preventivní práci s rodinami, aby děti do ústavů vůbec nemusely, případně na zajištění kvalifikované a specializované péče o děti, které ze zdravotních důvodů potřebují nepřetržitou péči (děti se třetím a čtvrtým stupněm zdravotního postižení), a na lepší ohodnocení pěstounské péče.
„Náš pozměňovací návrh je šancí, na jakou čekali odborníci, a hlavně děti od r. 2013, kdy začala a pak zase bohužel skončila reforma péče o ohrožené rodiny a děti v ČR. Předložený návrh je konzultovaný s odborníky, a je propracovaný – obsahuje nutné výjimky pro skupiny sourozenců a děti s těžkým postižením.  Když jsem pro něj získávala podporu, stále jsem slyšela, že nemá šanci na schválení a že je to zbytečná práce. Tak dlouho se o tom mluví a nikdy se to nezměnilo. Je to přitom nepochopitelné – nesetkala jsem se s nikým, kdo by si myslel, že pobyt v ústavu malým dětem prospívá. Je odborně prokázáno, že každý den bez přítomnosti milující osoby, k níž si dítě vytváří citovou vazbu, děti bohužel, navzdory snaze pracovníků v ústavech, poškozuje. Jak je tedy možné, že to naše společnost stále akceptuje,“ uvedla poslankyně Olga Richterová.
„Je nesporné, jak významný vliv má prostředí na malé dítě a jeho vývoj. V ústavech dětem chybí možnost vybudovat si k někomu blízký citový vztah a nedokáží jim zajistit rodinné prostředí. Přitom právě v prvních letech života potřebují být děti milovány, mít dostatečnou pozornost a pocit bezpečí. Je proto na čase, aby se naše země vydala cestou většiny evropských zemí a přestala tolerovat praxi umisťování nejmenších dětí do kojeneckých ústavů,” upozornil předseda STAN Vít Rakušan.
Výhrady odpůrců zavedení věkového limitu přitom byly mnohokrát vyvráceny – nastavené přechodné období umožní najít dostatek přechodných i dlouhodobých pěstounů. Ostatně v některých krajích už zákon předběhli a malé děti vůbec v ústavech nemají, jak ukazuje poslední zpráva MPSV o dětských domovech pro děti do tří let.  V současné době je v ČR v kojeneckých ústavech pouze 228 dětí do tří let, z toho 33 dětí mladších jednoho roku. Většina dětí z KÚ se přitom vrátí zpět do své původní rodiny.
Návrh k novele Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který bude v pátek projednávat Sněmovna ve třetím čtení, doprovázejí další pozměňovací návrhy. Tyto návrhy směřují především k posílení pěstounské péče pro děti, které nemohou žít ve vlastní rodině, nebo k zajištění mladých dospělých, kteří opouštějí náhradní péči.

Praha, 5. srpna 2021 – Poslanecká sněmovna bude v pátek na mimořádné schůzi k novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí jednat o návrhu Olgy Richterové a dalších poslanců na zavedení věkového limitu pro umísťování nejmenších dětí do ústavní péče. Po této úpravě volají psychologové a další odborníci posledních 20 let. Podporu úpravě vyjadřuje ombudsman, Vládní výbor pro práva dítěte i Evropský výbor pro sociální práva. ČR je přitom jednou z posledních zemí v Evropě, která ještě umožňuje pobyt kojenců a batolat v ústavech. Ačkoliv v ČR nejmenších dětí v ústavech výrazně ubývá, stále zůstávají náklady kolem sedmdesáti tisíc Kč na lůžko měsíčně. Tyto finance je přitom účelnější věnovat na preventivní práci s rodinami, aby děti do ústavů vůbec nemusely, případně na zajištění kvalifikované a specializované péče o děti, které ze zdravotních důvodů potřebují nepřetržitou péči (děti se třetím a čtvrtým stupněm zdravotního postižení), a na lepší ohodnocení pěstounské péče.

Piráti a Starostové apelují: Ještě máme šanci dostat nejmenší děti z ústavů!

Praha, 3. srpna 2021 – Premiér Andrej Babiš včera jednal o situaci ve vedení BIS s prezidentem Milošem Zemanem. O blížícím se termínu konce funkčního období ředitele BIS Michala Koudelky jsme chtěli jednat jak na mimořádném Výboru pro bezpečnost, tak na plénu Poslanecké sněmovny. Jednání však zablokovali nejen vládní poslanci. Výbor se tak bude konat necelých 10 dní před vypršením mandátu ředitele Michala Koudelky. Dlouhodobý vysoký standard práce a odbornost stávajícího ředitele BIS jsou nezpochybnitelné a jeho konec ve funkci by znamenal vítězství politikaření a zjevných zájmů Hradu. Jsem přesvědčen, že by Michal Koudelka měl pokračovat. Jmenování nedůvěryhodné osoby na pozici ředitele může znamenat vážné ohrožení bezpečnostních zájmů ČR.

Nejen události kolem Vrbětic, ale mravenčí, dlouhodobá a úspěšná práce mě utvrzují v tom, že je Michal Koudelka muž na svém místě. Na jednání bezpečnostního výboru nebo komise pro kontrolu BIS pravidelně dodával poslancům skvěle zpracované materiály. V zahraničí, kde je BIS vnímána jako spolehlivý partner, má nezpochybnitelné renomé. Nevidím tedy žádný důvod k jeho výměně, a tak má rozhodně mou podporu.

Bezpečnostní složky včetně tajných služeb musí být nezávislé na politicích. Je proto alibismus tvrdit, že ředitele BIS by měla jmenovat až nová vláda. Současná vláda Michala Koudelku za jeho zásluhy už pětkrát navrhla na povýšení, bezpečnostní výbor i komise pro kontrolu BIS jej svými usneseními už několikrát podpořily. Podporu má i u demokratické opozice a bezpečnostní komunity.

Personální krize, která uvnitř BIS hrozí v případě destabilizace, může znamenat odchod klíčových zkušených příslušníků a jejich know-how. Hrozila by rovněž minimálně dočasná izolace služby v oblasti sdílení informací v rámci mezinárodního styku.

Bylo by proto nešťastné, aby se z osoby Michala Koudelky stala vyjednávací páka při jednání premiéra s prezidentem v rámci povolebních handlů. Mariáš s hlavou ředitele tajné služby je hra s ohněm. Bezpečnost musí být apolitická.

Praha, 3. srpna 2021 – Premiér Andrej Babiš včera jednal o situaci ve vedení BIS s prezidentem Milošem Zemanem. O blížícím se termínu konce funkčního období ředitele BIS Michala Koudelky jsme chtěli jednat jak na mimořádném Výboru pro bezpečnost, tak na plénu Poslanecké sněmovny. Jednání však zablokovali nejen vládní poslanci. Výbor se tak bude konat necelých 10 dní před vypršením mandátu ředitele Michala Koudelky. Dlouhodobý vysoký standard práce a odbornost stávajícího ředitele BIS jsou nezpochybnitelné a jeho konec ve funkci by znamenal vítězství politikaření a zjevných zájmů Hradu. Jsem přesvědčen, že by Michal Koudelka měl pokračovat. Jmenování nedůvěryhodné osoby na pozici ředitele může znamenat vážné ohrožení bezpečnostních zájmů ČR.
Nejen události kolem Vrbětic, ale mravenčí, dlouhodobá a úspěšná práce mě utvrzují v tom, že je Michal Koudelka muž na svém místě. Na jednání bezpečnostního výboru nebo komise pro kontrolu BIS pravidelně dodával poslancům skvěle zpracované materiály. V zahraničí, kde je BIS vnímána jako spolehlivý partner, má nezpochybnitelné renomé. Nevidím tedy žádný důvod k jeho výměně, a tak má rozhodně mou podporu.
Bezpečnostní složky včetně tajných služeb musí být nezávislé na politicích. Je proto alibismus tvrdit, že ředitele BIS by měla jmenovat až nová vláda. Současná vláda Michala Koudelku za jeho zásluhy už pětkrát navrhla na povýšení, bezpečnostní výbor i komise pro kontrolu BIS jej svými usneseními už několikrát podpořily. Podporu má i u demokratické opozice a bezpečnostní komunity.
Personální krize, která uvnitř BIS hrozí v případě destabilizace, může znamenat odchod klíčových zkušených příslušníků a jejich know-how. Hrozila by rovněž minimálně dočasná izolace služby v oblasti sdílení informací v rámci mezinárodního styku.
Bylo by proto nešťastné, aby se z osoby Michala Koudelky stala vyjednávací páka při jednání premiéra s prezidentem v rámci povolebních handlů. Mariáš s hlavou ředitele tajné služby je hra s ohněm. Bezpečnost musí být apolitická.

Praha, 3. srpna 2021 – Premiér Andrej Babiš včera jednal o situaci ve vedení BIS s prezidentem Milošem Zemanem. O blížícím se termínu konce funkčního období ředitele BIS Michala Koudelky jsme chtěli jednat jak na mimořádném Výboru pro bezpečnost, tak na plénu Poslanecké sněmovny. Jednání však zablokovali nejen vládní poslanci. Výbor se tak bude konat necelých 10 dní před vypršením mandátu ředitele Michala Koudelky. Dlouhodobý vysoký standard práce a odbornost stávajícího ředitele BIS jsou nezpochybnitelné a jeho konec ve funkci by znamenal vítězství politikaření a zjevných zájmů Hradu. Jsem přesvědčen, že by Michal Koudelka měl pokračovat. Jmenování nedůvěryhodné osoby na pozici ředitele může znamenat vážné ohrožení bezpečnostních zájmů ČR.

Komentář Lukáše Koláříka: Vyjednávání o postu ředitele BIS? Vysoká hra, která se nemusí vyplatit

Praha, 30. července 2021 – Na dnešním zasedání sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě došlo k dohodě členů na dalším postupu a dovolení předsednictva komise. Člen komise František Elfmark, pirátský poslanec za Zlínský kraj a též člen Výboru pro životní prostředí, k průběhu dnešního jednání uvedl: „Kvituji, že jsme se dohodli na přizvání zástupce Českého rybářského svazu Stanislava Pernického, ředitele ČIŽP Erika Geusse nebo zástupce DEZY Pavla Pustějovského na příští jednání. To, že příslušné orgány ani po více než roce havárii nedořešily, nás nakonec přivedlo sem, na vyšetřovací komisi. Příští zasedání bude téměř “na místě činu”, na Krajském úřadě Zlínského kraje v pondělí 9. srpna.”

<blockquote>
 „Do obrazu kraje, kde jsem se narodil, neodmyslitelně patří zejména dvě řeky – Morava a Bečva. I proto mě loňská katastrofa velmi zasáhla. Vzhledem k tomu, že se ve své poslanecké kariéře zabývám zejména životním prostředím, začal jsem hned přemýšlet o možných následcích události i o tom, zda katastrofě šlo předejít a čím byla způsobena,“ uvedl pirátský poslanec František Elfmark.
</blockquote>

<blockquote>
 „Impulsem k tomu, aby vznikla vyšetřovací komise, byl celý způsob vyšetřování a jednání příslušných orgánů. Ani po roce nemáme žádné hmatatelné výsledky, prostě nic. Naším cílem je v první řadě zmapovat události přímo v den havárie 20. září. Nechceme suplovat práci policie ČR, ale naším hlavním úkolem je zjistit přesné okolnosti kolem havárie, postup orgánů a případně nachystat změny legislativy tak, aby v budoucnu bylo jasné, jak se má postupovat. Na web <a href="https://zazivoubecvu.cz">www.zazivoubecvu.cz</a> budu přidávat aktuální informace,“ vysvětlil k roli komise Elfmark.
</blockquote>

Piráti v březnu tohoto hlasovali pro návrh na zřízení vyšetřovací komise, který nejprve vládní poslanci obstruovali, ustavení komise nakonec Sněmovna schválila 21. dubna. V listopadu 2020, dva měsíce po prvním ze série čtyř úniků chemických látek, spustili Piráti web <a href="https://zazivoubecvu.cz">zazivoubecvu.cz</a>. Situaci sledují také pirátští krajští zastupitelé.

Praha, 30. července 2021 – Na dnešním zasedání sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě došlo k dohodě členů na dalším postupu a dovolení předsednictva komise. Člen komise František Elfmark, pirátský poslanec za Zlínský kraj a též člen Výboru pro životní prostředí, k průběhu dnešního jednání uvedl: „Kvituji, že jsme se dohodli na přizvání zástupce Českého rybářského svazu Stanislava Pernického, ředitele ČIŽP Erika Geusse nebo zástupce DEZY Pavla Pustějovského na příští jednání. To, že příslušné orgány ani po více než roce havárii nedořešily, nás nakonec přivedlo sem, na vyšetřovací komisi. Příští zasedání bude téměř “na místě činu”, na Krajském úřadě Zlínského kraje v pondělí 9. srpna.”
„Do obrazu kraje, kde jsem se narodil, neodmyslitelně patří zejména dvě řeky – Morava a Bečva. I proto mě loňská katastrofa velmi zasáhla. Vzhledem k tomu, že se ve své poslanecké kariéře zabývám zejména životním prostředím, začal jsem hned přemýšlet o možných následcích události i o tom, zda katastrofě šlo předejít a čím byla způsobena,“ uvedl pirátský poslanec František Elfmark.
„Impulsem k tomu, aby vznikla vyšetřovací komise, byl celý způsob vyšetřování a jednání příslušných orgánů. Ani po roce nemáme žádné hmatatelné výsledky, prostě nic. Naším cílem je v první řadě zmapovat události přímo v den havárie 20. září. Nechceme suplovat práci policie ČR, ale naším hlavním úkolem je zjistit přesné okolnosti kolem havárie, postup orgánů a případně nachystat změny legislativy tak, aby v budoucnu bylo jasné, jak se má postupovat. Na web www.zazivoubecvu.cz budu přidávat aktuální informace,“ vysvětlil k roli komise Elfmark.
Piráti v březnu tohoto hlasovali pro návrh na zřízení vyšetřovací komise, který nejprve vládní poslanci obstruovali, ustavení komise nakonec Sněmovna schválila 21. dubna. V listopadu 2020, dva měsíce po prvním ze série čtyř úniků chemických látek, spustili Piráti web zazivoubecvu.cz. Situaci sledují také pirátští krajští zastupitelé.

Praha, 30. července 2021 – Na dnešním zasedání sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě došlo k dohodě členů na dalším postupu a dovolení předsednictva komise. Člen komise František Elfmark, pirátský poslanec za Zlínský kraj a též člen Výboru pro životní prostředí, k průběhu dnešního jednání uvedl: „Kvituji, že jsme se dohodli na přizvání zástupce Českého rybářského svazu Stanislava Pernického, ředitele ČIŽP Erika Geusse nebo zástupce DEZY Pavla Pustějovského na příští jednání. To, že příslušné orgány ani po více než roce havárii nedořešily, nás nakonec přivedlo sem, na vyšetřovací komisi. Příští zasedání bude téměř “na místě činu”, na Krajském úřadě Zlínského kraje v pondělí 9. srpna.”

Vyšetřovací komise k havárii na Bečvě si vyžádá svědectví ředitele ČIŽP nebo zástupců rybářského svazu, uvedl po schůzi komise poslanec Elfmark

Praha, 30. července 2021 - Piráti a Starostové dnes tlačili na mimořádné schůzi Sněmovny, aby se konečně projednal zákon o lobbingu. Na důležitou protikorupční legislativu ale opět nedošlo. Předseda poslanecké Sněmovny Radek Vondráček z ANO totiž zařadil bod až na konec programu, ODS a TOP 09 zároveň zablokovaly návrh Pirátů a Starostů na jednání po 14. hodině. Zákon by zavedl, aby se schůzky s lobbisty musely povinně evidovat a k záznamům měla přístup veřejnost. Piráti a Starostové také prosazují vznik registru lobbistů, kde bude jasně uvedeno, v jaké oblasti lobbují. K legislativě rovněž navrhli úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident a jeho poradci, vláda totiž pro Hrad chystá výjimku.

<blockquote>
 „Znovu se bohužel ukazuje, jak to jednotlivé sněmovní strany myslí s prosazováním protikorupčních opatření vážně a jak reálně naslouchají přáním občanů. Více než 70 % Čechů považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů, a polovina Čechů si myslí, že lobbing má výrazný nebo dokonce zcela zásadní vliv na podobu zákonů. Na to je potřeba reagovat. Lobbing do dnešní doby není nijak regulován ani monitorován, přitom veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek či rozdělování dotací,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že koalice Pirátů a Starostů se proto podílela na přípravě pozměňovacích návrhů, které by zavedly povinnost evidovat všechna setkání politiků, prezidenta či jeho poradců s lobbisty.
</blockquote>

<blockquote>
 „Stejně tak požadujeme, aby byly v evidenci uváděny zájmy a záměry lobbování, tedy proč k daným schůzkám s politiky vůbec došlo a co bylo jejich cílem. Zveřejňovány by měly být také přestupky lobbistů. Velkým problémem je za nás i fakt, že vláda ve svém návrhu zákona v tichosti osvobodila prezidenta či jeho poradce od povinnosti hlásit schůzky s lobbisty. Něco takového je nepřijatelné, stejná pravidla musí platit pro všechny. Lide by měli vědět, s jakými lobbisty se hlava jejich státu stýká a proč,“ doplnil Bartoš.
</blockquote>

<blockquote>
 „Ani dnes, na mimořádné schůzi Sněmovny, nebyla přijata novela zákona o lobbingu. Je to jen další potvrzení našich dřívějších prohlášení, že současná vláda navzdory svým tvrzením nechce bojovat proti korupci. Vždyť právě lobbing dnes většina lidí považuje především za nástroj pro kmotry. Proto naším dlouhodobým záměrem je, aby lidé věděli, kdo ovlivňuje nejen podobu tuzemských zákonů, ale i přípravy veřejných zakázek, nebo rozdělování dotací. V tomto duchu jsme také předložili řadu pozměňovacích návrhů, které by pozitivně ovlivnily podobu celého zákona, který ale Sněmovna nestihla projednat,“ popsal místopředseda STAN Petr Gazdík.
</blockquote>

V rámci doplnění vládního zákona o lobbingu předložila pozměňovací návrh poslankyně Věra Kovářová za STAN už v roce 2019. Ten počítal s rozšířením výčtu lobbovaných i o poradce prezidenta republiky, případně prezidenta samotného. „Cílem navrhované změny je zamezit pochybným obchodním schůzkám spolupracovníků pana prezidenta. Často se totiž při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a také tak vystupují. Dlouhodobě se proto snažíme, aby se zákon netýkal pouze legislativních procesů a aktérů. Nevidíme zásadní rozdíl mezi poradcem člena vlády a prezidenta republiky, aby byl vyjmut z onoho zákona. A právě kauzy kolem Nejedlého a Mynáře, na které upozornil před několika lety i sám premiér, dokazují, jak nutné je jasně stanovit pravidla,“ objasnila důležitost přijetí Kovářová. S navrhovanou změnou nyní počítá komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Sněmovny.

Přehled opatření, která prosazují Piráti a Starostové:

<ul>
 <li>
 Rozšíření definice lobbingu - nově by se musel evidovat lobbing týkající se nejen přípravy a schvalování zákonů, ale veškerého výkonu veřejné moci (např. přípravy zakázek, rozdělování dotací, jmenování velvyslanců atd.);
 </li>
 <li>
 zařazení prezidenta a poradců do okruhu lobbovaných;
 </li>
 <li>
 povinnost uvedení zájmu a cíle lobbování;
 </li>
 <li>
 zveřejňování přestupků lobbisty v registru;
 </li>
 <li>
 dostupnost informací z registru jako open data;
 </li>
 <li>
 možnost využití bankovní identity pro přihlašování do registru.
 </li>
</ul>

Praha, 30. července 2021 - Piráti a Starostové dnes tlačili na mimořádné schůzi Sněmovny, aby se konečně projednal zákon o lobbingu. Na důležitou protikorupční legislativu ale opět nedošlo. Předseda poslanecké Sněmovny Radek Vondráček z ANO totiž zařadil bod až na konec programu, ODS a TOP 09 zároveň zablokovaly návrh Pirátů a Starostů na jednání po 14. hodině. Zákon by zavedl, aby se schůzky s lobbisty musely povinně evidovat a k záznamům měla přístup veřejnost. Piráti a Starostové také prosazují vznik registru lobbistů, kde bude jasně uvedeno, v jaké oblasti lobbují. K legislativě rovněž navrhli úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident a jeho poradci, vláda totiž pro Hrad chystá výjimku.
„Znovu se bohužel ukazuje, jak to jednotlivé sněmovní strany myslí s prosazováním protikorupčních opatření vážně a jak reálně naslouchají přáním občanů. Více než 70 % Čechů považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů, a polovina Čechů si myslí, že lobbing má výrazný nebo dokonce zcela zásadní vliv na podobu zákonů. Na to je potřeba reagovat. Lobbing do dnešní doby není nijak regulován ani monitorován, přitom veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek či rozdělování dotací,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že koalice Pirátů a Starostů se proto podílela na přípravě pozměňovacích návrhů, které by zavedly povinnost evidovat všechna setkání politiků, prezidenta či jeho poradců s lobbisty.
„Stejně tak požadujeme, aby byly v evidenci uváděny zájmy a záměry lobbování, tedy proč k daným schůzkám s politiky vůbec došlo a co bylo jejich cílem. Zveřejňovány by měly být také přestupky lobbistů. Velkým problémem je za nás i fakt, že vláda ve svém návrhu zákona v tichosti osvobodila prezidenta či jeho poradce od povinnosti hlásit schůzky s lobbisty. Něco takového je nepřijatelné, stejná pravidla musí platit pro všechny. Lide by měli vědět, s jakými lobbisty se hlava jejich státu stýká a proč,“ doplnil Bartoš.
„Ani dnes, na mimořádné schůzi Sněmovny, nebyla přijata novela zákona o lobbingu. Je to jen další potvrzení našich dřívějších prohlášení, že současná vláda navzdory svým tvrzením nechce bojovat proti korupci. Vždyť právě lobbing dnes většina lidí považuje především za nástroj pro kmotry. Proto naším dlouhodobým záměrem je, aby lidé věděli, kdo ovlivňuje nejen podobu tuzemských zákonů, ale i přípravy veřejných zakázek, nebo rozdělování dotací. V tomto duchu jsme také předložili řadu pozměňovacích návrhů, které by pozitivně ovlivnily podobu celého zákona, který ale Sněmovna nestihla projednat,“ popsal místopředseda STAN Petr Gazdík.
V rámci doplnění vládního zákona o lobbingu předložila pozměňovací návrh poslankyně Věra Kovářová za STAN už v roce 2019. Ten počítal s rozšířením výčtu lobbovaných i o poradce prezidenta republiky, případně prezidenta samotného. „Cílem navrhované změny je zamezit pochybným obchodním schůzkám spolupracovníků pana prezidenta. Často se totiž při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a také tak vystupují. Dlouhodobě se proto snažíme, aby se zákon netýkal pouze legislativních procesů a aktérů. Nevidíme zásadní rozdíl mezi poradcem člena vlády a prezidenta republiky, aby byl vyjmut z onoho zákona. A právě kauzy kolem Nejedlého a Mynáře, na které upozornil před několika lety i sám premiér, dokazují, jak nutné je jasně stanovit pravidla,“ objasnila důležitost přijetí Kovářová. S navrhovanou změnou nyní počítá komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Sněmovny.
Přehled opatření, která prosazují Piráti a Starostové:
Rozšíření definice lobbingu - nově by se musel evidovat lobbing týkající se nejen přípravy a schvalování zákonů, ale veškerého výkonu veřejné moci (např. přípravy zakázek, rozdělování dotací, jmenování velvyslanců atd.);
zařazení prezidenta a poradců do okruhu lobbovaných;
povinnost uvedení zájmu a cíle lobbování;
zveřejňování přestupků lobbisty v registru;
dostupnost informací z registru jako open data;
možnost využití bankovní identity pro přihlašování do registru.

Praha, 30. července 2021 - Piráti a Starostové dnes tlačili na mimořádné schůzi Sněmovny, aby se konečně projednal zákon o lobbingu. Na důležitou protikorupční legislativu ale opět nedošlo. Předseda poslanecké Sněmovny Radek Vondráček z ANO totiž zařadil bod až na konec programu, ODS a TOP 09 zároveň zablokovaly návrh Pirátů a Starostů na jednání po 14. hodině. Zákon by zavedl, aby se schůzky s lobbisty musely povinně evidovat a k záznamům měla přístup veřejnost. Piráti a Starostové také prosazují vznik registru lobbistů, kde bude jasně uvedeno, v jaké oblasti lobbují. K legislativě rovněž navrhli úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident a jeho poradci, vláda totiž pro Hrad chystá výjimku.

Piráti a Starostové chtěli dnes ve Sněmovně projednat protikorupční zákon o lobbingu. ODS a TOP 09 bohužel jednání znemožnily

Praha, 30. července 2021 - Piráti a Starostové dnes na tiskové konferenci upozornili na problém s lobbisty, kteří se tajně scházejí s politiky a ovlivňují schvalování zákonů i zakázek. Koalice proto chce na páteční mimořádné schůzi Sněmovny prosadit zákon, aby se tyto schůzky musely povinně evidovat a k záznamům měla přístup veřejnost. Zároveň chtějí funkční registr lobbistů, kde bude jasně uvedeno, v jaké oblasti lobbují. K legislativě Piráti a Starostové navrhli také úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident a jeho poradci, vláda totiž pro Hrad chystá výjimku.

<blockquote>
 Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše jde o důležitý krok v boji proti korupci: „Lobbing dosud není zákonem nijak upraven, vše probíhá skrytě a lidé se často jména lobbistů dozvídají až z titulků médií, když probublá napovrch nějaký skandál. To chceme změnit. Samozřejmě legislativa nevyřeší problém všech tajných schůzek, protože někteří budou pravidla dál obcházet, tentokrát tím ale budou porušovat zákon. Vládní návrh zákona o lobbingu z roku 2019 byl v řadě ohledů slabý. Neřešil jednorázový lobbing ani veřejné zakázky a dotace. Netýkal se ani prezidenta a jeho poradců. Evidence měla být těžkopádná a obtížně dostupná. Na všechny tyto nedostatky jsme upozorňovali a s přispěním našich poslanců tak vznikl pozměňovací návrh, který tyto věci řeší.“
</blockquote>

<blockquote>
 V rámci doplnění vládního zákona o lobbingu předložila pozměňovací návrh poslankyně Věra Kovářová za STAN už v roce 2019. Ten počítal s rozšířením výčtu lobbovaných i o poradce prezidenta republiky, případně prezidenta samotného. „Cílem navrhované změny je zamezit pochybným obchodním schůzkám spolupracovníků pana prezidenta. Často se totiž při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a také tak vystupují. Dlouhodobě se proto snažíme, aby se zákon netýkal pouze legislativních procesů a aktérů. Nevidíme zásadní rozdíl mezi poradcem člena vlády a prezidenta republiky, aby byl vyjmut z onoho zákona. A právě kauzy kolem Nejedlého a Mynáře, na které upozornil před několika lety i sám premiér, dokazují, jak nutné je jasně stanovit pravidla,“ objasnila důležitost přijetí Kovářová. S navrhovanou změnou nyní počítá komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Sněmovny.
</blockquote>

<blockquote>
 „Veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek, rozdělování dotací a další. Proto jsme se podíleli na přípravě pozměňovacích návrhů, které by zavedly povinnost tato všechna setkání evidovat. Stejně tak požadujeme, aby byly v evidenci uváděny zájmy a záměry lobbování, tedy proč k daným schůzkám s politiky vůbec došlo a co bylo jejich cílem. Zveřejňovány by měly být také přestupky lobbistů,“ uzavřel pirátský poslanec Lukáš Černohorský.
</blockquote>

Přehled opatření, která prosazují Piráti a Starostové:

<ul>
 <li>
 Rozšíření definice lobbingu - nově by se musel evidovat lobbing týkající se nejen přípravy a schvalování zákonů, ale veškerého výkonu veřejné moci (např. přípravy zakázek, rozdělování dotací, jmenování velvyslanců atd.);
 </li>
 <li>
 zařazení prezidenta a poradců do okruhu lobbovaných;
 </li>
 <li>
 povinnost uvedení zájmu a cíle lobbování;
 </li>
 <li>
 zveřejňování přestupků lobbisty v registru;
 </li>
 <li>
 dostupnost informací z registru jako open data;
 </li>
 <li>
 možnost využití bankovní identity pro přihlašování do registru.
 </li>
</ul>

Praha, 30. července 2021 - Piráti a Starostové dnes na tiskové konferenci upozornili na problém s lobbisty, kteří se tajně scházejí s politiky a ovlivňují schvalování zákonů i zakázek. Koalice proto chce na páteční mimořádné schůzi Sněmovny prosadit zákon, aby se tyto schůzky musely povinně evidovat a k záznamům měla přístup veřejnost. Zároveň chtějí funkční registr lobbistů, kde bude jasně uvedeno, v jaké oblasti lobbují. K legislativě Piráti a Starostové navrhli také úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident a jeho poradci, vláda totiž pro Hrad chystá výjimku.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše jde o důležitý krok v boji proti korupci: „Lobbing dosud není zákonem nijak upraven, vše probíhá skrytě a lidé se často jména lobbistů dozvídají až z titulků médií, když probublá napovrch nějaký skandál. To chceme změnit. Samozřejmě legislativa nevyřeší problém všech tajných schůzek, protože někteří budou pravidla dál obcházet, tentokrát tím ale budou porušovat zákon. Vládní návrh zákona o lobbingu z roku 2019 byl v řadě ohledů slabý. Neřešil jednorázový lobbing ani veřejné zakázky a dotace. Netýkal se ani prezidenta a jeho poradců. Evidence měla být těžkopádná a obtížně dostupná. Na všechny tyto nedostatky jsme upozorňovali a s přispěním našich poslanců tak vznikl pozměňovací návrh, který tyto věci řeší.“
V rámci doplnění vládního zákona o lobbingu předložila pozměňovací návrh poslankyně Věra Kovářová za STAN už v roce 2019. Ten počítal s rozšířením výčtu lobbovaných i o poradce prezidenta republiky, případně prezidenta samotného. „Cílem navrhované změny je zamezit pochybným obchodním schůzkám spolupracovníků pana prezidenta. Často se totiž při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a také tak vystupují. Dlouhodobě se proto snažíme, aby se zákon netýkal pouze legislativních procesů a aktérů. Nevidíme zásadní rozdíl mezi poradcem člena vlády a prezidenta republiky, aby byl vyjmut z onoho zákona. A právě kauzy kolem Nejedlého a Mynáře, na které upozornil před několika lety i sám premiér, dokazují, jak nutné je jasně stanovit pravidla,“ objasnila důležitost přijetí Kovářová. S navrhovanou změnou nyní počítá komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Sněmovny.
„Veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek, rozdělování dotací a další. Proto jsme se podíleli na přípravě pozměňovacích návrhů, které by zavedly povinnost tato všechna setkání evidovat. Stejně tak požadujeme, aby byly v evidenci uváděny zájmy a záměry lobbování, tedy proč k daným schůzkám s politiky vůbec došlo a co bylo jejich cílem. Zveřejňovány by měly být také přestupky lobbistů,“ uzavřel pirátský poslanec Lukáš Černohorský.
Přehled opatření, která prosazují Piráti a Starostové:
Rozšíření definice lobbingu - nově by se musel evidovat lobbing týkající se nejen přípravy a schvalování zákonů, ale veškerého výkonu veřejné moci (např. přípravy zakázek, rozdělování dotací, jmenování velvyslanců atd.);
zařazení prezidenta a poradců do okruhu lobbovaných;
povinnost uvedení zájmu a cíle lobbování;
zveřejňování přestupků lobbisty v registru;
dostupnost informací z registru jako open data;
možnost využití bankovní identity pro přihlašování do registru.

Praha, 30. července 2021 - Piráti a Starostové dnes na tiskové konferenci upozornili na problém s lobbisty, kteří se tajně scházejí s politiky a ovlivňují schvalování zákonů i zakázek. Koalice proto chce na páteční mimořádné schůzi Sněmovny prosadit zákon, aby se tyto schůzky musely povinně evidovat a k záznamům měla přístup veřejnost. Zároveň chtějí funkční registr lobbistů, kde bude jasně uvedeno, v jaké oblasti lobbují. K legislativě Piráti a Starostové navrhli také úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident a jeho poradci, vláda totiž pro Hrad chystá výjimku.

Piráti a Starostové chtějí utnout tajné schůzky lobbistů s politiky, prezidentem i jeho poradci

Praha, 29. července 2021 – Piráti a Starostové budou prosazovat, aby se na páteční mimořádné schůzi Sněmovny konečně projednal zákon o lobbingu. Ten by zavedl povinný registr lobbistů a evidenci jejich schůzek s politiky a vysoce postavenými představiteli státu. K legislativě Piráti a Starostové navrhli úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident, pro kterého vláda chystá výjimku.

<blockquote>
 „Lobbing do dnešní doby není nijak regulován ani monitorován, přitom veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek, rozdělování dotací a další. Proto jsme se podíleli na přípravě pozměňovacích návrhů, které by zavedly povinnost tato všechna setkání evidovat. Stejně tak požadujeme, aby byly v evidenci uváděny zájmy a záměry lobbování, tedy proč k daným schůzkám s politiky vůbec došlo a co bylo jejich cílem. Zveřejňovány by měly být také přestupky lobbistů,“ popsal pirátský poslanec Lukáš Černohorský.
</blockquote>

<blockquote>
 V rámci doplnění vládního zákona o lobbingu předložila pozměňovací návrh poslankyně Věra Kovářová za STAN už v roce 2019. Ten počítal s rozšířením výčtu lobbovaných i o poradce prezidenta republiky, případně prezidenta samotného. „Cílem navrhované změny je zamezit pochybným obchodním schůzkám spolupracovníků pana prezidenta. Často se totiž při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a také tak vystupují. Dlouhodobě se proto snažíme, aby se zákon netýkal pouze legislativních procesů a aktérů. Nevidíme zásadní rozdíl mezi poradcem člena vlády a prezidenta republiky, aby byl vyjmut z onoho zákona. A právě kauzy kolem Nejedlého a Mynáře, na které upozornil před několika lety i sám premiér, dokazují, jak nutné je jasně stanovit pravidla,“ objasnila důležitost přijetí Věra Kovářová. S navrhovanou změnou nyní počítá komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Sněmovny.
</blockquote>

<blockquote>
 „Velkým problémem je za nás i fakt, že vláda ve svém návrhu zákona v tichosti osvobodila prezidenta od povinnosti hlásit schůzky s lobbisty. Něco takového je nepřijatelné, stejná pravidla musí platit pro všechny a lidé mají nárok vědět, s jakými lobbisty se hlava jejich státu stýká a proč. Prezident má vliv na přijímání zákonů skrz veto, kdy navíc ten současný má i značný vliv na premiéra Andreje Babiše, takže je schopný do zákonů zasahovat. Proto chceme navrhovanou výjimku zrušit. Nedostatek současného vládního návrhu spatřujeme také ve způsobu evidence, která bude probíhat zpětně za uplynulé čtvrtletí. Nedořešené jsou též otázky veřejné podpory a ovlivňování činnosti samospráv,“ doplnil Černohorský.
</blockquote>

Přehled opatření, která prosazují Piráti a Starostové:

<ul>
 <li>
 Rozšíření definice lobbingu - nově by se musel evidovat lobbing týkající se nejen přípravy a schvalování zákonů, ale veškerého výkonu veřejné moci (např. přípravy zakázek, rozdělování dotací, jmenování velvyslanců atd.);
 </li>
 <li>
 zařazení prezidenta do okruhu lobbovaných;
 </li>
 <li>
 povinnost uvedení zájmu a cíle lobbování;
 </li>
 <li>
 zveřejňování přestupků lobbisty v registru;
 </li>
 <li>
 dostupnost informací z registru jako open data;
 </li>
 <li>
 možnost využití bankovní identity pro přihlašování do registru.
 </li>
</ul>

Transparentní pravidla lobbingu jsou stěžejním protikorupčním opatřením nejenom podle koalice Pirátů a Starostů. Uvádí to i nevládní neziskové organizace sdružené v organizaci Rekonstrukce státu i mezinárodní Skupina států Rady Evropy proti korupci (GRECO).

Praha, 29. července 2021 – Piráti a Starostové budou prosazovat, aby se na páteční mimořádné schůzi Sněmovny konečně projednal zákon o lobbingu. Ten by zavedl povinný registr lobbistů a evidenci jejich schůzek s politiky a vysoce postavenými představiteli státu. K legislativě Piráti a Starostové navrhli úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident, pro kterého vláda chystá výjimku.
„Lobbing do dnešní doby není nijak regulován ani monitorován, přitom veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek, rozdělování dotací a další. Proto jsme se podíleli na přípravě pozměňovacích návrhů, které by zavedly povinnost tato všechna setkání evidovat. Stejně tak požadujeme, aby byly v evidenci uváděny zájmy a záměry lobbování, tedy proč k daným schůzkám s politiky vůbec došlo a co bylo jejich cílem. Zveřejňovány by měly být také přestupky lobbistů,“ popsal pirátský poslanec Lukáš Černohorský.
V rámci doplnění vládního zákona o lobbingu předložila pozměňovací návrh poslankyně Věra Kovářová za STAN už v roce 2019. Ten počítal s rozšířením výčtu lobbovaných i o poradce prezidenta republiky, případně prezidenta samotného. „Cílem navrhované změny je zamezit pochybným obchodním schůzkám spolupracovníků pana prezidenta. Často se totiž při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a také tak vystupují. Dlouhodobě se proto snažíme, aby se zákon netýkal pouze legislativních procesů a aktérů. Nevidíme zásadní rozdíl mezi poradcem člena vlády a prezidenta republiky, aby byl vyjmut z onoho zákona. A právě kauzy kolem Nejedlého a Mynáře, na které upozornil před několika lety i sám premiér, dokazují, jak nutné je jasně stanovit pravidla,“ objasnila důležitost přijetí Věra Kovářová. S navrhovanou změnou nyní počítá komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Sněmovny.
„Velkým problémem je za nás i fakt, že vláda ve svém návrhu zákona v tichosti osvobodila prezidenta od povinnosti hlásit schůzky s lobbisty. Něco takového je nepřijatelné, stejná pravidla musí platit pro všechny a lidé mají nárok vědět, s jakými lobbisty se hlava jejich státu stýká a proč. Prezident má vliv na přijímání zákonů skrz veto, kdy navíc ten současný má i značný vliv na premiéra Andreje Babiše, takže je schopný do zákonů zasahovat. Proto chceme navrhovanou výjimku zrušit. Nedostatek současného vládního návrhu spatřujeme také ve způsobu evidence, která bude probíhat zpětně za uplynulé čtvrtletí. Nedořešené jsou též otázky veřejné podpory a ovlivňování činnosti samospráv,“ doplnil Černohorský.
Přehled opatření, která prosazují Piráti a Starostové:
Rozšíření definice lobbingu - nově by se musel evidovat lobbing týkající se nejen přípravy a schvalování zákonů, ale veškerého výkonu veřejné moci (např. přípravy zakázek, rozdělování dotací, jmenování velvyslanců atd.);
zařazení prezidenta do okruhu lobbovaných;
povinnost uvedení zájmu a cíle lobbování;
zveřejňování přestupků lobbisty v registru;
dostupnost informací z registru jako open data;
možnost využití bankovní identity pro přihlašování do registru.
Transparentní pravidla lobbingu jsou stěžejním protikorupčním opatřením nejenom podle koalice Pirátů a Starostů. Uvádí to i nevládní neziskové organizace sdružené v organizaci Rekonstrukce státu i mezinárodní Skupina států Rady Evropy proti korupci (GRECO).

Praha, 29. července 2021 – Piráti a Starostové budou prosazovat, aby se na páteční mimořádné schůzi Sněmovny konečně projednal zákon o lobbingu. Ten by zavedl povinný registr lobbistů a evidenci jejich schůzek s politiky a vysoce postavenými představiteli státu. K legislativě Piráti a Starostové navrhli úpravy, aby se musel evidovat lobbing nejen u přípravy a schvalování zákonů, ale například i u přípravy zakázek či přerozdělování dotací. Stejně tak chtějí, aby musel povinně zaznamenávat schůzky s lobbisty i prezident, pro kterého vláda chystá výjimku.

Konec tajných schůzek s lobbisty: Piráti a Starostové prosazují, aby museli politici včetně prezidenta hlásit setkání s lobbisty

Praha, 28. července 2021 – Pirátům a Starostům se dnes s podporou dalších stran povedlo ve Sněmovně prosadit prodloužení otcovské dovolené z jednoho týdne na dva. Návrh tak umožní otcům, aby strávili více času se svými nově narozenými dětmi a mohli se naplno zapojit do péče o ně i do chodu domácnosti.

<blockquote>
 „Jsem ráda, že se nám podařilo pro můj návrh najít podporu dalších stran. Narození dítěte je jedna z nejdůležitějších událostí v životě každého rodiče a je důležité, aby mohli s novorozencem trávit maximum času oba rodiče. Nejen kvůli utváření vzájemného pouta, ale i pro to, že je péče o miminko velmi náročná, obzvlášť pokud se pojí se starostí o celou domácnost či další děti,” popsala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
</blockquote>

Praha, 28. července 2021 – Pirátům a Starostům se dnes s podporou dalších stran povedlo ve Sněmovně prosadit prodloužení otcovské dovolené z jednoho týdne na dva. Návrh tak umožní otcům, aby strávili více času se svými nově narozenými dětmi a mohli se naplno zapojit do péče o ně i do chodu domácnosti.
„Jsem ráda, že se nám podařilo pro můj návrh najít podporu dalších stran. Narození dítěte je jedna z nejdůležitějších událostí v životě každého rodiče a je důležité, aby mohli s novorozencem trávit maximum času oba rodiče. Nejen kvůli utváření vzájemného pouta, ale i pro to, že je péče o miminko velmi náročná, obzvlášť pokud se pojí se starostí o celou domácnost či další děti,” popsala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Praha, 28. července 2021 – Pirátům a Starostům se dnes s podporou dalších stran povedlo ve Sněmovně prosadit prodloužení otcovské dovolené z jednoho týdne na dva. Návrh tak umožní otcům, aby strávili více času se svými nově narozenými dětmi a mohli se naplno zapojit do péče o ně i do chodu domácnosti.

Piráti a Starostové prosadili prodloužení otcovské dovolené na dva týdny

Praha, 28. července 2021 - Piráti a Starostové varují před návrhem na odebírání dávek na bydlení a živobytí, který prosazuje ve Sněmovně SPD. Novela totiž nepomůže v boji s obchodníky s chudobou či zneužíváním dávek, jak potvrzují i experti. Naopak obchodníkům s chudobou nahrává a těžce zasáhne běžné občany ze zranitelných skupin jako jsou lidé s postižením včetně lidí s duševním onemocněním, senioři, samoživitelé nebo rodiny s dětmi. Návrh totiž zavádí odebrání dávek například za bydlení v nevyhovujícím bytě, kde se třeba porouchalo topení, zatímco ubytovny nijak nepostihuje. Dávky chce SPD sebrat lidem na půl roku i v případě, kdy nemají například označený zvonek či jim nefunguje a nedozvoní se k nim napoprvé kontrola.

<blockquote>
 „Návrh má mnoho problematických částí, které nejenže nepomohou v boji s obchodníky s chudobou, ale naopak jim vženou lidi do náručí. Zároveň reálně ohrozí seniory, lidi s postižením, duševním onemocněním nebo rodiny s malými dětmi, kteří mohou přijít nejen o střechu nad hlavou, ale i peníze na jídlo. Návrh totiž mimo jiné zavádí odebrání dávek pomoci v hmotné nouzi na šest měsíců, a to jak na bydlení, tak i na živobytí, za takzvané nevhodné bydlení,” popsala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová s tím, že za nevhodné bydlení se považuje byt ve špatném stavu. Tedy takový, kde třeba netěsní okna nebo nefunguje dálkové vytápění.
</blockquote>

<blockquote>
 „Pokud se chce člověk ztrátě financí vyhnout, musí zajistit v nemovitosti potřebné opravy a uhradit je ze svého. Podle zákona by přitom řadu oprav měl hradit pronajímatel. Je zde i další absurdita, že ubytovnám a jiným než obytným prostorám doplatek na bydlení zůstane. Obchodníci s chudobou si tak mohou blahopřát, zatímco pro mnoho poctivých lidí, kteří se jen dostali do složité situace, to představuje existenční hrozbu - a pro celou společnost vyšší náklady dlouhodobě,” nastínila Richterová.
</blockquote>

<blockquote>
 „Je nutné, aby si lidé uvědomili, že odebírání dávek na bydlení a živobytí skupinám obyvatel jakými jsou samoživitelé, lidé s duševním onemocněním nebo například senioři vede vždy primárně k prohloubení chudoby, nárůstu počtu osob bez domova a případně kriminalitě, což pouze zvyšuje finanční výdaje státu. My upřednostňujeme sociální práci místo represe. Chceme, aby naše společnost byla především solidární, a co možná nejméně lidí se v ní ocitalo ve složité sociální situaci,“ uvedla i poslankyně STAN Jana Krutáková.
</blockquote>

<blockquote>
 SPD také prosazuje, aby se na půl roku odebraly peníze těm, kteří neumožní vstup do obydlí kvůli kontrole kvality bydlení. „Již dnes podobné sankce existují, a to na tři měsíce. SPD je chce prodloužit rovnou na půl roku. Za nevpuštění do obydlí se přitom považuje například i chybějící jmenovka na zvonku či u dveří. Obzvláště likvidační je toto pravidlo pro lidi s duševním onemocněním nebo bývalé oběti domácího násilí, které na cizí zazvonění u domovních dveří nemusí reagovat a jít hned neohlášené návštěvě otevřít. Nemluvě o případech, kdy prostě zvonky v domě nefungují,” doplnila Krutáková.
</blockquote>

<blockquote>
 K návrhu se negativně vyjádřila i Rada vlády pro duševní zdraví a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Proti přijetí návrhu SPD varuje také řada odborníků z praxe. Například Magdalena Opletalová, ředitelka organizace Fokus Praha, která se zaměřuje na pomoc lidem s duševním onemocněním: „Některé návrhy mohou výrazně ohrozit sociální situaci lidí se závažným duševním onemocněním. První ataky například schizofrenie či maniodepresivní psychózy se velmi často projeví u mladých lidí okolo dvacátého roku. Tedy v době, kdy končí studium či nastupují do své první práce. V důsledku závažného onemocnění tito lidé nezvládnou odpracovat léta nezbytná pro nárok na invalidní důchod a jsou tak odkázáni na dávky hmotné nouze. V důsledku projevů svého onemocnění je pro ně každé jednání s úřady velmi náročné, je potřeba jim pomáhat a podporovat je, aby dávky získali, nikoli jim je odebírat.” Tento názor sdílí i odborná společnost Asociace komunitních služeb, která 20 let sdružuje odborníky sociálních a zdravotních služeb, a zastřešuje 45 organizací.
</blockquote>

Reálné příběhy lidí z praxe, se kterými se setkala organizace Maltézská pomoc o.p.s., naleznete v příloze. Jsou na nich i ukázána možná rizika a dopady návrhu zpřísňujícího odebírání dávek.

Praha, 28. července 2021 -  Piráti a Starostové varují před návrhem na odebírání dávek na bydlení a živobytí, který prosazuje ve Sněmovně SPD. Novela totiž nepomůže v boji s obchodníky s chudobou či zneužíváním dávek, jak potvrzují i experti. Naopak obchodníkům s chudobou nahrává a těžce zasáhne běžné občany ze zranitelných skupin jako jsou lidé s postižením včetně lidí s duševním onemocněním, senioři, samoživitelé nebo rodiny s dětmi. Návrh totiž zavádí odebrání dávek například za bydlení v nevyhovujícím bytě, kde se třeba porouchalo topení, zatímco ubytovny nijak nepostihuje. Dávky chce SPD sebrat lidem na půl roku i v případě, kdy nemají například označený zvonek či jim nefunguje a nedozvoní se k nim napoprvé kontrola.
„Návrh má mnoho problematických částí, které nejenže nepomohou v boji s obchodníky s chudobou, ale naopak jim vženou lidi do náručí. Zároveň reálně ohrozí seniory, lidi s postižením, duševním onemocněním nebo rodiny s malými dětmi, kteří mohou přijít nejen o střechu nad hlavou, ale i peníze na jídlo. Návrh totiž mimo jiné zavádí odebrání dávek pomoci v hmotné nouzi na šest měsíců, a to jak na bydlení, tak i na živobytí, za takzvané nevhodné bydlení,” popsala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová s tím, že za nevhodné bydlení se považuje byt ve špatném stavu. Tedy takový, kde třeba netěsní okna nebo nefunguje dálkové vytápění.
„Pokud se chce člověk ztrátě financí vyhnout, musí zajistit v nemovitosti potřebné opravy a uhradit je ze svého. Podle zákona by přitom řadu oprav měl hradit pronajímatel. Je zde i další absurdita, že ubytovnám a jiným než obytným prostorám doplatek na bydlení zůstane. Obchodníci s chudobou si tak mohou blahopřát, zatímco pro mnoho poctivých lidí, kteří se jen dostali do složité situace, to představuje existenční hrozbu - a pro celou společnost vyšší náklady dlouhodobě,” nastínila Richterová.
„Je nutné, aby si lidé uvědomili, že odebírání dávek na bydlení a živobytí skupinám obyvatel jakými jsou samoživitelé, lidé s duševním onemocněním nebo například senioři vede vždy primárně k prohloubení chudoby, nárůstu počtu osob bez domova a případně kriminalitě, což pouze zvyšuje finanční výdaje státu. My upřednostňujeme sociální práci místo represe. Chceme, aby naše společnost byla především solidární, a co možná nejméně lidí se v ní ocitalo ve složité sociální situaci,“ uvedla i poslankyně STAN Jana Krutáková.
SPD také prosazuje, aby se na půl roku odebraly peníze těm, kteří neumožní vstup do obydlí kvůli kontrole kvality bydlení. „Již dnes podobné sankce existují, a to na tři měsíce. SPD je chce prodloužit rovnou na půl roku. Za nevpuštění do obydlí se přitom považuje například i chybějící jmenovka na zvonku či u dveří. Obzvláště likvidační je toto pravidlo pro lidi s duševním onemocněním nebo bývalé oběti domácího násilí, které na cizí zazvonění u domovních dveří nemusí reagovat a jít hned neohlášené návštěvě otevřít. Nemluvě o případech, kdy prostě zvonky v domě nefungují,” doplnila Krutáková.
K návrhu se negativně vyjádřila i Rada vlády pro duševní zdraví a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Proti přijetí návrhu SPD varuje také řada odborníků z praxe. Například Magdalena Opletalová, ředitelka organizace Fokus Praha, která se zaměřuje na pomoc lidem s duševním onemocněním: „Některé návrhy mohou výrazně ohrozit sociální situaci lidí se závažným duševním onemocněním. První ataky například schizofrenie či maniodepresivní psychózy se velmi často projeví u mladých lidí okolo dvacátého roku. Tedy v době, kdy končí studium či nastupují do své první práce. V důsledku závažného onemocnění tito lidé nezvládnou odpracovat léta nezbytná pro nárok na invalidní důchod a jsou tak odkázáni na dávky hmotné nouze. V důsledku projevů svého onemocnění je pro ně každé jednání s úřady velmi náročné, je potřeba jim pomáhat a podporovat je, aby dávky získali, nikoli jim je odebírat.” Tento názor sdílí i odborná společnost Asociace komunitních služeb, která 20 let sdružuje odborníky sociálních a zdravotních služeb, a zastřešuje 45 organizací.
Reálné příběhy lidí z praxe, se kterými se setkala organizace Maltézská pomoc o.p.s., naleznete v příloze. Jsou na nich i ukázána možná rizika a dopady návrhu zpřísňujícího odebírání dávek.

Praha, 28. července 2021 - Piráti a Starostové varují před návrhem na odebírání dávek na bydlení a živobytí, který prosazuje ve Sněmovně SPD. Novela totiž nepomůže v boji s obchodníky s chudobou či zneužíváním dávek, jak potvrzují i experti. Naopak obchodníkům s chudobou nahrává a těžce zasáhne běžné občany ze zranitelných skupin jako jsou lidé s postižením včetně lidí s duševním onemocněním, senioři, samoživitelé nebo rodiny s dětmi. Návrh totiž zavádí odebrání dávek například za bydlení v nevyhovujícím bytě, kde se třeba porouchalo topení, zatímco ubytovny nijak nepostihuje. Dávky chce SPD sebrat lidem na půl roku i v případě, kdy nemají například označený zvonek či jim nefunguje a nedozvoní se k nim napoprvé kontrola.

Piráti a Starostové odmítají likvidační návrh na odebírání dávek. Novela SPD nahraje obchodníkům s chudobou a ohrozí nemocné lidi, seniory i samoživitele

News